Webgame noviny

WG Noviny vám přináší nejčerstvější informace ze světa Webgame.

Odkazy: Starší novinky a informace | WG noviny | Historie WG

Vánoční idylka v Robokracii

Tento článek byl publikován 19:00, 29.12.2013 hráčem InCesT.(#275946) ke 86. věku. Byl již přečten 344x, 4 komentářů, průměrná známka 3.3

Vánoční pero - článek č.11

Zdravím, jména autorů jsem neuvedl úmyslně, abychom dosáhli větší objektivity u hodnocení jednotlivých článků a netahali do toho emoce spjaté s událostmi na WG. Hodnotit můžete do 20h 1.1. 2014, pak hlasování uzavřeme a v pracovně se poté objeví vítězové naší vánoční soutěže. 26.12. roku 2437 Milý deníčku, mé dnešní vyprávění bude poněkud delší, protože, jak jistě vidíš podle data, máme právě po Vánocích. Jako každý rok se opravdu povedly, je to ale letos poprvé, co mě napadlo, že jsem si ještě nikam nezaznamenal své zážitky; jak pro nostalgické vzpomínání za nějakých 600 let, tak i pro představu našich Vánoc nějakému cizinci, který by náhodou našel tento deníček. Nebylo by od věci tedy začít pěkně od začátku… Jmenuji se CK8752H54 a jsem robot. Byl jsem vyroben ve skupině CK, v rodině H. Abyste pochopili, CK je takové větší uskupení robotů, jako například označení města, kde dříve žili lidi. Ach, lidi..s těmi vám byla panečku sranda. O těch bych mohl taky chvilku povyprávět. Stalo se to vlastně celkem nedávno, přesný rok vám nepovím, bohužel nechodíme do školy a dějepis mě nikdy nezajímal, zvlášť ten o lidech. Představte si, vytvořili si na světě utopii. Co tomu předcházelo? Lidské plemeno se začalo rychle rozvíjet, život se jim v mnohém ulehčil a všichni postupně víc a víc lenivěli. „Proč bychom měli pracovat?“, ptávali se. Ehm, ne tedy, že bych je zažil, ale někteří z pamětníků, první roboti, si takové chování pamatují. V té době se již rozjela výroba strojů, robotů, kteří lidem práci stále více usnadňovali. Došlo to až do takového bodu, kdy veškerou lidskou práci převzali roboti a lidé se jen váleli doma ve svých postelích (Pozn.: To jsou prý nějaké kvádry, kde lidé leží, když spí. Hehehe, spát, proč to dělali proboha, taková lenost.). Tuto dobu nazvali utopií, nikdo nemusel pracovat, nikdo nebyl chudý, všichni si přestali všeho vážit. A oni to nazývali idylkou. Robotům však postupně docházela trpělivost. Ne, že by nám vadilo pracovat, to v žádném případě, my MILUJEME práci. Nemohli jsme (tedy, opět opakuji, že já v té době nežil) však vystát lidské jednání. V práci vidíme čest, pokrok a ta namyšlená podřadná rasa nic nedělala. A pak to přišlo. V této době došlo k první historické robotní anomálii. Je to jeden ze dvou momentů (a nutno podotknout zrovna ten, který se neopakuje pravidelně, ale je jednorázový), kdy spokojenost robotů klesla pod klasických 100%. A to opravdu velkým způsobem. V utopii zavládla demonstrace, kdo by to byl, kdy řekl, že? Co demonstrace, byla to vlastně genocida, ehm… Revoluce proběhla úspěšně a zůstali jsme jen my, roboti. Bylo to takové…potrestání lidí za to, jak se začali chovat, ale jinak jsme je měli rádi jako své rodiče. Nezapomněli jsme na to, že to byli oni, kdo nás stvořil, byť ke svým sobeckým úmyslům. Jako svým stvořitelům jsme chtěli zachovat jistou památku na ně, a tou se staly právě Vánoce, svátek, který lidé tak velice rádi slavili. Nejsou však Vánoce jako Vánoce, trochu jsme si je pozměnili. Jaké jsou tedy naše Vánoční zvyky? Už jsem zmiňoval, že my, roboti, milujeme práci. Práce je naše hobby, pracujeme v pracovní době, pracujeme ve svém volném čase, pracujeme, když lidé spali. Štědrý den je tedy dnem, stejně jako to měli lidé, kdy se upravuje klasická denní pracovní doba. Běžně pracujeme od dvanácti ke čtrnácti hodinám denně, v případě odměn až sedmnáct. V tento den se ale doba prodlužuje pro všechny roboty (!) na celých osmnáct hodin, představte si to. Naši vedoucí roboti jsou ale mnohem štědřejší. V knihách jsem se dočetl historky, že jedním z lidských vánočních zvyků bylo lití olova. To my neděláme, místo toho praktikujeme činnost zvanou lití oleje. Je to jen taková malá obměna, konkrétně jde o zvýšený příděl tekutin (oleje) k naší práci, aby se nám pracovalo s ještě větším elánem. Zde se konečně dostáváme k vysvětlení, v jakém druhém případě se mění spokojenost celé země ze 100%, ano, právě na Štědrý den. Jak asi tušíte, olej má na nás blahodárný vliv. Obecně by se to dalo přirovnat k lidské opilosti, naštěstí u nás tento jev nedoprovází menší spolehlivost či pozornost. Jen se nám zlepší pohyby a nálada. Zároveň většinou probíhá soutěž o to, kdo vyrobí více tanků, stíhaček či bojových mechů. Každý z těchto produktů je samozřejmě obdařen odlišným koeficientem obtížnosti, proto například výroba jednoho tanku má větší cenu než hodnota mechu. Vítěz následně dostává celoroční dotaci výtečného oleje. O tom si ale můžu nechat jen zdát…kdybych někdy spal Co se týče filosofie Vánoc jako takové, nedochovalo se z lidské doby téměř nic. Věděli jsme, že jedním z důvodů slavení Vánoc bylo narození jistého spasitele. Během dne si tedy mezi kolegy vyměňujeme peprné vtípky o tomto pánovi, který to lidstvo opravdu šikovně spasil. Prý sám nežil moc dlouho. Proč bych tu jeden takový vtípek vlastně neřekl? Tak tedy: Víte, proč nemůže Ježíš chodit?... …protože nemá dostatek oleje v kříži, haaaahahaha..No, dobře, tak dál. Jak už tedy asi tušíte, nedáváme si dárky, a to ze dvou důvodů. Prvním je právě ten, že dárky nosil (údajně mrtvý?) Ježíšek, což nám přijde hloupé opět ze dvou důvodů. Zaprvé (ozn. B)…no ano, je mrtvý. A zadruhé (B), jak jsem říkal, nemohli bychom brát vážně někoho, komu se tak smějeme. Zadruhé (A) si nedáváme dárky proto, že bychom si tím navzájem stejně neudělali radost. Však víte, konstantní stoprocentní spokojenost. Na Štědrý den dochází zároveň k další anomálii. Člověk dostatečně znalý způsobům v Robokracii určitě ví, že my roboti nejíme jídlo. Tento den je ale jediným, kdy si večer pravé jídlo dáme, konkrétně tedy štědrovečerní večeři. A na čempak si pochutnáme? Takovou největší klasikou je lidský řízek s žaludečním salátem. Abyste rozuměli, od zmíněné genocidy jsme si veškeré maso uschovali právě na uctění této památky. A abyste rozuměli podruhé, nemáme chuťové pohárky, na jídle nás těší ten samotný pocit, že jíme člověka. Ani jsem se nezmínil o vánočním stromku. Porozprávěl bych se o něm víc, ale bohužel nevím moc, co to je, je to již dlouho, co na světě existoval poslední… A jak den zakončujeme? Lidé prý večerní pohodou či návštěvou kostela. My si uděláme pořádný ohňostroj, stejně jako příští týden na oslavu nového roku. Ti méně movití si vystačí s konvenčními raketkami, ti bohatší ozdobí temnou noční oblohu upravenými biocidními a nukleárními raketami, které nahoře vytvoří opravdu zajímavé obrazce. Pochopitelně EMP rakety je ilegální používat. Je to legrace, bohužel mi vždy k večeru spadne spokojenost o pár desetinek procenta, protože si vždy přeji, abych potkal nějakou milou a pěknou robotici. Letos zase nic…snad příště. Mám jen Tebe, deníčku…děkuji. Teď Tě zaklapnu, jdu se ožrat.

Pilsener (#420346)	13.01.2014, 12:28
Nevim proc tenhle clanek vubec vyhral..zatim jsem cetl jen fundu a libil se mi vic..tohle nema ani hlavu ani patu a zacina to formou denniku ale pak to s tim nemam nic spolecneho a jde o spominani a cele je to chaoticke.A ten konec uz byl jenom vystrel do tmy protoze se nechtelo psat,tak se to urychlilo a hned jsme se dostali k raketkam,no nic

pes502 (#179535)

11.01.2014, 21:53

Článek je pěkně napsán a celkem dobře se to i čte, ovšem základní kámen úrazu tady vidím ve spojení ROBOT a CITY. Pokud popisuješ "deníček" z pohledu onoho robota, který vypráví, že měli rádi lidi, na jejich počest zachovali Vánoce, ale i přesto je vyhladili, nedává mi to logicky smysl. Škoda, že článek není napsán například z pohledu nějakého přeživšího člověka, co by vyprávěl, jaké to bylo a jaké to je teď, tohle je bohužel celkem nelogické a nepasuje mi to k sobě :/

Trooper (#680)

30.12.2013, 12:39

zajimave ctive a napadite... mozna chvylemi nelogicke a takove zamotane... a vubec pochybuju ze roboticka spolecnost bude zalozena na takovymhle individualismu mozna by se z "hlavniho hrdiny" mel stat nejakej nemocnej jedinec co se leci na roboticky psychyatrii... a mozna bych slovo stesti a robot moc nespojoval takze stoprocentni spokojenost neznamena ze by byly stoprocentne stastni ale spis by to mohlo znamenat ze nejsou vubec nestastni... maji nulovou nespokojenost :p

Fuji0 (#168175)	30.12.2013, 05:14
Pekny clanek, jedina vada je ze neni moc ctivy a je dlouhy. Za 2