WG Noviny vám přináší nejčerstvější informace ze světa Webgame.
Odkazy: Starší novinky a informace | WG noviny | Historie WG
Utopie – (ne)tradiční Vánoce |
||
| Tento článek byl publikován 19:00, 29.12.2013 hráčem ArchimondS(#319301) ke 86. věku. Byl již přečten 348x, 3 komentářů, průměrná známka 3.7 |
||
| Vánoční pero - článek č.12 | ||
| Zdravím, jména autorů jsem neuvedl úmyslně, abychom dosáhli větší objektivity u hodnocení jednotlivých článků a netahali do toho emoce spjaté s událostmi na WG. Hodnotit můžete do 20h 1.1. 2014, pak hlasování uzavřeme a v pracovně se poté objeví vítězové naší vánoční soutěže. Tak jako za starých časů, kdy bílá přikrývka pokrývala horizont k horizontu a teplota klesla pod nulu tak, že už snad víc mrznout nemohlo, i dnes prožíváme tyto radostné chvilky. Je to už sice hodně dávno, co jsme si rozbalovali dárky pod stromečkem, celý dům voněl smaženým kaprem a talíře se přecpávaly bramborovým salátem. Ano, dávno. Snad ani pradědové našich pradědů by si nevzpomněli, jak vypadaly pocity spojené se Štědrým dnem. Ne že bychom už nevěděli, jaké to je. To jenom atmosféra je nesrovnatelná. Stejně jako v minulosti, i dnes stále slavíme Vánoce 24. prosince. Na náměstích najdeme velké stromy, přeplněné svítícími řetězy a bančičkami, které září na celé okolí. Ani chodníky a zábradlí nezůstávají stranou a i ony jsou zkrášleny pestrobarevnými věcičkami, které snad ani nemají jméno. Obývací pokoje zdobí malé stromečky, ještě krásnější než ty velké, a pod nimi sedí spousta dárků. Místa k nám promlouvají, dýchají a dávají nám do rukou neodmyslitelnou atmosféru. Neodmyslitelnou pro nás, protože nic není jako dřív. Už není ničeho nedostatek. Všichni máme, co chceme, a záleží jenom na nás, čeho dosáhneme. Bída a hlady vymizely z našeho světa jako pára pod hrncem. Nemoci, které zužovali naše životy a předčasně je ukončovaly, jsou pryč. Odešly se vším špatným a nepotřebným. Neznáme nic než radost, štěstí a svobodu. A právě tyhle malé, ale veledůležité drobnosti zříme každý rok v tento den s velkým D. Zvyky zůstaly a rozšířili se po celém světě. Ještě krásnější než kdy dřív. Nedáváme si dárky z povinnosti ani proto, abychom dokázali naše společenské postavení. Dáváme si je z radosti, z radosti, která nás naplňuje každý den. Probouzí se a usíná spolu s námi a tráví s námi náš čas. A i když máme všeho dostatek a my lidé, jsme dosáhli utopie, stále v nás zůstává jiskra touhy, která zažehne v tento den a září po celý další rok. |
||